Já také dělám s počítačema…
Hodně jsem se nasmál při čtení xichtova příspěvku Dělám s počítačema. Je to jako číst o sobě… ano, já také „dělám s počítačema“. Svou rodinou a přáteli jsem pravidelně doporučován jako „odborník na počítače“ — počínaje Wordem a konče správou sítí a hardware…
Podlehla tomu i moje manželka: po jejím zoufalém boji s Wordem, který se rozhodl ignorovat její přání a ve kterém jsem jí nemohl pomoci (Word už jsem dlouho neviděl a do Windows bootuji pouze kvůli Age Of Empires ;-), prohlásila, že si myslela, že když má doma programátora, tak takovéhle věci za ní vyřeší… Vrcholem všeho byla ale známá naší bývalé paní domácí. Jakmile paní domácí zjistila, že „dělám s počítačema“, samozřejmě ji (jak jinak) nenapadlo nic lepšího, než dát její známé, jejíž synek měl nějaký problém, moje telefonní číslo. Paní mi pak zavolala s tím, že její syn by potřeboval jenom v něčem poradit, že mě dlouho nezdrží a že se za mnou zastaví v práci. Když přisli, nevěřil jsem vlastním očím: synek, který měl problém, byl zhruba osumnáctiletý student — v té chvíli jsem si uvědomil, co bude nevyhnutelně následovat. A stalo se. Místo dotazu dvanáctiletého výrostka, který neví jakou mu má maminka koupit grafickou kartu, aby mohl pařit Unreal, přišla otázka, u které jsem ani vzdáleně netušil „vo co go“. Synek měl jakýsi problém s už-nevím-jakou službou ve Windows NT. Pro ty, kteří přečetli a nepochopili: „počítače“ je hrozně široký pojem… když si zlomíte nohu, asi nepůjdete na kožní nebo na oční — stejně tak nechoďte za mnou, až vám přestane fungovat počítač a nebo váš účetní program. Takže tak.
